Dejme o sobě vědět, aneb malí redaktoři

Rozvoj těchto kompetencí: občanská, k učení, komunikativní.

Zjistit něco o práci novináře. Mít přehled o tom, jaké místní/regionální noviny v místě existují. Naučit se propagovat svou činnost v novinách.

Jaké to asi je, být novinářem? Pojďme si to vyzkoušet.

Psací potřeby.

K tomuto metodickému listu je k dispozici pracovní list C21A.

Vedoucí přinese na schůzku výstřižky z různých regionálních novin – články o akcích z okolí.

Společně s dětmi je čtou. Poté následuje krátká debata: Líbilo by se vám, kdyby se i o našich akcích psalo v novinách? Máme se čím pochlubit? A víte, jak to zařídit?

Samostatný úkol pro děti (skupinky asi po třech):

1. Zjistit, jaké regionální noviny v místě vycházejí, jak často.
2. Kde je jejich redakce?
3. Mají tyto noviny nějaké internetové stránky?
4. Zjisti kontakt na někoho z redakce – šéfredaktor, redaktor.

Podle možností pak vedoucí zprostředkuje dětem besedu s redaktorem – pozvou ho do klubovny, kde si s ním povídají o práci novináře – jaké to je, jak noviny vznikají, jaké články jsou pro ně zajímavé, co se v nich může psát, co ne (skrytá reklama), kdo může do novin přispívat atd. Je možné také zajistit exkurzi do redakce, aby děti na vlastní oči viděly, jak takové noviny vznikají a co práce novináře obnáší.

Na závěr se s redaktorem domluví na publikaci článku z příští akce oddílu.

MOZAIKA – vedoucí dětem ukáže časopis Mozaika Pionýra, ve kterém je rubrika Sami o sobě, do které mohou posílat příspěvky všechny oddíly. Domluví se, že z příští akce pošlou příspěvek i tam.

Pokud téma děti zaujme, je možné na výše uvedené aktivity navázat v širším okruhu – vliv médií, reklama, bulvár atd.

Tyto aktivity jsou popsány v ML č. C14 (Mediální gramotnost).

Do této aktivity je vhodné zapojit i členy z kategorie 15+, kteří se na propagaci činnosti oddílu či skupiny mohou velkou měrou podílet.

U dětí se specifickou poruchou učení (dysgrafie, dysortografie) je potřebné dopomáhat s korekturou textu, který bude vyvěšen v klubovně, případně bude v jiné psané podobě. Vhodné je např. ustanovit nějakého korektora textu, jak je to běžné v tisku. Vedoucí by neměl „dopustit“ chyby, protože při čtení textu s chybami se chyba fixuje. Mozek má tendenci si ji pamatovat jako správný tvar, naopak čtením správně napsaných slov si jejich tvar dítě zapamatovává a potom je snáze automaticky použije.
U dětí, které obtížně čtou, je vhodné, aby četly kratší sdělení, případně aby si sami vybraly kousek textu. Není vhodné je z této činnosti „vyloučit“.
U dětí s poruchou pozornosti je vhodnější, aby četly spíše na začátku článku (udrží snáz pozornost).