Cíle
Rozvoj těchto kompetencí: k učení, ke komunikaci, sociální a personální.
Konkrétní cíl: Získat povědomí o zvířecích i lidských stopách. Uvědomit si vlastní tělo – ruka, případně noha a její tvar. Vyzkoušet si vypozorovat rozdíly mezi jednotlivými „stopami“.
Konkrétní cíl: Získat povědomí o zvířecích i lidských stopách. Uvědomit si vlastní tělo – ruka, případně noha a její tvar. Vyzkoušet si vypozorovat rozdíly mezi jednotlivými „stopami“.
Motivace
Děti citlivě vnímají odlišnosti a společné znaky, které mezi sebou mají živočichové. Pomocí stop si vytvářejí povědomí o tvaru lidského těla a o potřebách živých bytostí.
Potřeby
Encyklopedie, pracovní listy, pastelky, prstové barvy, (voda, hadry nebo papírové utěrky, mýdlo, pracovní podložky), digitální fotoaparát pro případ, že budeme chtít vytvořit oddílový plakát; kartičky s namalovanými zvířátky (vždy 2 stejné), papíry.
K tomuto metodickému listu je pracovní list P5A.
K tomuto metodickému listu je pracovní list P5A.
Provedení
Po převyprávění úvodní legendy rozdáme dětem pracovní listy se stopami.
Úkoly:
1. Pospojuj zvířátka s jejich stopami (zajíc, vrabec, kachna, srnec, pes, kůň).
2. Děti si mohou obrázky vybarvit (pro úsporu času mohou vybarvit až doma).
3. Popovídejte si s dětmi o tom:
– kolik mají zvířátka nohou;
– kde všude můžete najít stopy – ve sněhu, v blátě, v trávě – prošlapaná cesta a zohýbaná stébla trávy;
– která z těchto zvířat jsou domácí a která ne.
4. Stopy různých zvířat můžeme ukázat i v encyklopedii či jiných knihách, které máme k dispozici (např. si je půjčíme v knihovně) – práce s knihou.
5. Necháme děti, aby si na dlaň a prsty nanesly barvy (nejvhodnější jsou asi prstové) a udělaly otisk do prázdného rámečku na pracovním listě.
Je možné si vyrobit i oddílový plakát. Necháme všechny děti, aby otiskly svou ruku na jeden papír. K otiskům potom můžeme doplnit jména, případně fotografie dětí. Takto vyhotovený plakát pak můžeme vystavit v klubovně nebo založit do kroniky a tím vznikne také „stopa“, kterou děti po sobě zanechají.
Hra na zvířátka
Na kartičky namalujeme obrázky jednotlivých zvířátek – vždy dvě kartičky stejné – a řekneme dětem, že musí najít druhé stejné zvířátko, ale hledají se jenom podle toho, jaké zvuky zvířátka vydávají – pes štěká, kočička mňouká, slepice kdáká, sova houká… Pokud dítě neví, jaký zvuk zvířátko vydává, může se dojít poradit k vedoucímu nebo instruktorovi, který hru řídí.
Chůze po papírech
Vyznačíme start a cíl. Každý dostane dva papíry. Děti mohou pouze šlapat na papíry (např. na jednom stojí a druhý přesouvají před sebe, aby se na něj mohly postavit) a dostat se tak postupně ze startu do cíle. Můžeme upravit i pro družstva. Každé družstvo má pouze dva papíry a je využit systém štafeta. Pokud je venku sníh, mohou si děti vyzkoušet udělat svoje stopy do sněhu. Je možné porovnávat mezi sebou velikost a vzorek podrážky.
Tato aktivita přibližuje Ideály Pionýra: Poznání a Příroda.
Úkoly:
1. Pospojuj zvířátka s jejich stopami (zajíc, vrabec, kachna, srnec, pes, kůň).
2. Děti si mohou obrázky vybarvit (pro úsporu času mohou vybarvit až doma).
3. Popovídejte si s dětmi o tom:
– kolik mají zvířátka nohou;
– kde všude můžete najít stopy – ve sněhu, v blátě, v trávě – prošlapaná cesta a zohýbaná stébla trávy;
– která z těchto zvířat jsou domácí a která ne.
4. Stopy různých zvířat můžeme ukázat i v encyklopedii či jiných knihách, které máme k dispozici (např. si je půjčíme v knihovně) – práce s knihou.
5. Necháme děti, aby si na dlaň a prsty nanesly barvy (nejvhodnější jsou asi prstové) a udělaly otisk do prázdného rámečku na pracovním listě.
Je možné si vyrobit i oddílový plakát. Necháme všechny děti, aby otiskly svou ruku na jeden papír. K otiskům potom můžeme doplnit jména, případně fotografie dětí. Takto vyhotovený plakát pak můžeme vystavit v klubovně nebo založit do kroniky a tím vznikne také „stopa“, kterou děti po sobě zanechají.
Hra na zvířátka
Na kartičky namalujeme obrázky jednotlivých zvířátek – vždy dvě kartičky stejné – a řekneme dětem, že musí najít druhé stejné zvířátko, ale hledají se jenom podle toho, jaké zvuky zvířátka vydávají – pes štěká, kočička mňouká, slepice kdáká, sova houká… Pokud dítě neví, jaký zvuk zvířátko vydává, může se dojít poradit k vedoucímu nebo instruktorovi, který hru řídí.
Chůze po papírech
Vyznačíme start a cíl. Každý dostane dva papíry. Děti mohou pouze šlapat na papíry (např. na jednom stojí a druhý přesouvají před sebe, aby se na něj mohly postavit) a dostat se tak postupně ze startu do cíle. Můžeme upravit i pro družstva. Každé družstvo má pouze dva papíry a je využit systém štafeta. Pokud je venku sníh, mohou si děti vyzkoušet udělat svoje stopy do sněhu. Je možné porovnávat mezi sebou velikost a vzorek podrážky.
Tato aktivita přibližuje Ideály Pionýra: Poznání a Příroda.
Pozor na
Při práci s barvami je třeba dbát na to, aby si děti neumazaly své oblečení. Je vhodné doporučit dětem, aby se převlékly do „pracovního“ oblečení, které mohou poškodit.
Při hře chůze po papírech je nutno dbát na bezpečnost dětí, aby se při běhu nezranily (např. skleněné výplně dveří atd.).
Při hře chůze po papírech je nutno dbát na bezpečnost dětí, aby se při běhu nezranily (např. skleněné výplně dveří atd.).
Nabídková legenda
Před medvědím brlohem bylo bílo. Ono vlastně všude bylo bílo. Medvídě ….. vykouklo ven a protože bylo zvídavé a odvážné, rozhodlo se, že to bílé prozkoumá. „Jéje, to zebe,“ řeklo si, když na to poprvé stouplo. „Co to je, to bílé a studené?“ Děti, povíte to medvíděti? Ano, je to sníh. Přišla paní Zima a venku poprvé nasněžilo.
I když ten sníh studil a medvídě trochu zábly tlapky, přece jen se vydalo na další průzkumnou výpravu. Statečně bořilo své tlapy do sněhu, a když se ohlédlo, kolik toho už ušlo, uvidělo, že za ním ve sněhu zůstávají jeho otlačené tlapky – víte, jak se jim říká? – jsou to stopy. Rozběhlo se dál, až doběhlo na palouk. A najednou kouká, všude okolo jsou cestičky a otisky jsou v nich různé. Jé, to je zvláštní, to se asi budu muset zeptat sovíka, jestli neví, kdo to tady do sněhu maloval.
Sovík si nasadil své brýle a chvilku listoval v encyklopedii – to je taková moudrá kniha. A pak medvíděti ….. povídá: „To jsou stopy, dělá je každé zvířátko, co po zemi chodí. Jsou to otisky nohou, tlapek, pařátků podle toho, jaké zvíře stopu udělalo. „Tady jsem ti nějaké stopy přinesl ukázat“ a podal medvíděti ….. obrázek. A vy si ten obrázek můžete teď prohlédnout společně s medvídětem.
I když ten sníh studil a medvídě trochu zábly tlapky, přece jen se vydalo na další průzkumnou výpravu. Statečně bořilo své tlapy do sněhu, a když se ohlédlo, kolik toho už ušlo, uvidělo, že za ním ve sněhu zůstávají jeho otlačené tlapky – víte, jak se jim říká? – jsou to stopy. Rozběhlo se dál, až doběhlo na palouk. A najednou kouká, všude okolo jsou cestičky a otisky jsou v nich různé. Jé, to je zvláštní, to se asi budu muset zeptat sovíka, jestli neví, kdo to tady do sněhu maloval.
Sovík si nasadil své brýle a chvilku listoval v encyklopedii – to je taková moudrá kniha. A pak medvíděti ….. povídá: „To jsou stopy, dělá je každé zvířátko, co po zemi chodí. Jsou to otisky nohou, tlapek, pařátků podle toho, jaké zvíře stopu udělalo. „Tady jsem ti nějaké stopy přinesl ukázat“ a podal medvíděti ….. obrázek. A vy si ten obrázek můžete teď prohlédnout společně s medvídětem.
Přístup k dětem se specifickými vlastnostmi
Těmto dětem je potřeba poskytnout delší čas na vyplnění pracovního listu, popřípadě jim se spojováním zvířátek a jejich stop pomoci. Trpělivost se v tomto případě vyplácí a pochvala za každé správné spojení bude dítě pozitivně motivovat!
Galerie
